Etapy psychického vývoje: vstup dítěte do školy, mladší školní věk. Psychologická charakteristika těchto období, jejich význam pro další vývoj
Vstup dítěte do školy
Vstup dítěte do školy nastává mezi šestým a sedmým rokem života, kdy by již mělo být dostatečně fyzicky i psychicky zralé a mělo by tedy vyhovovat školním požadavkům. Jedná se především o naplnění následujících skupin psychofyzických vlastností:
- biologická (tělesná) vyspělost - dostatečný vzrůst, váha, proporce, věk a nízká nemocnost
- mentální (rozumová) vyspělost - schopnost pozornosti, racionálnější přístup k realitě, schopnost odlišit práci od hry, schopnost mluvit, používat základní symboly
- citová vyspělost - relativní citová stabilita, dítě zná pojem odměny a trestu, preferuje kladné věci (pochvala, odměna), dítě disponuje citovou vnímavostí - solidaritou (ochranitelský postoj ke slabším, trpícím živým tvorům)
- sociální vyspělost - dítě je zvyklé na kontakt s dětmi, je schopné se začlenit a spolupracovat
Jelikož nástup do školy přináší veliký počet změn, dítě musí zmobilizovat veškeré své adaptační mechanismy
(přizpůsobit se). Nově se učí delšímu odloučení od rodiny, přijímá autoritu učitele, soustředí se na výuku, je hodnoceno a
srovnáváno se spolužáky,... To vše se podílí na utváření jeho identity. Proto by mělo vstupovat do školního
prostředí opravdu připravené.
Někteří ambiciózní rodiče dávají děti do školy předčasně s tím, že je jejich dítě výjimečné. Bohužel ve většině případů se
jedná o nerovnoměrnou zralost - nevyrovnanou strukturu celé osobnosti (dítě intelektuálně vyspělé
velmi zaostává v sociální vyspělosti, a naopak). V případě nezralosti (zpomalenost, nerovnoměrnost) je vhodný
odklad, vyrovnávací třída,... Problém vzniká v případě, kdy je dítě nezpůsobilé, tj. stav se již nezlepší.
Mladší školní věk
Období mladšího školního věku začíná zahájením školní docházky a končí s nástupem pubescence (přibližně v 11 až 12 letech věku dítěte). Charakteristické jsou tyto rysy, stavy, procesy:
- spolupráce - dítě rádo pomáhá (pocit užitečnosti), současně dostává srovnání šikovnosti s okolím, probíhá sebezdokonalování se, poznávání okolního světa a jeho principů
- soutěživost - roste motivace k výkonu, snaha být nejlepší, zaměření na dosažení zvoleného cíle - záměrná pozornost
- hlavním motivem je škola - děti se do ní těší, vyprávějí, co dělaly, jakých dosáhly úspěchů, co se naučily
- projevuje se naivní realismus (děti všemu důvěřují), který postupně přechází v kritický realismus
- stále se projevuje závislost na autoritách - největší autoritu mají rodiče a učitel, jsou vzorem chování; až kolem 10 věku vliv autorit oslabuje, dítě upřednostňuje kamarády před učitelem (hl.projevem je konec žalování, solidárnost)
- relativně psychicky klidné období - kladné citové ladění, družnost, extravertnost, radostnost, bezstarostnost, hovornost
- později se projevuje potřeba začlenit se - ztotožnění se se skupinou plní funkci jakési přípravy na budoucí intimní a přátelské vztahy
- zlepšuje se paměť a postupně přechází od mechanické k logické a od krátkodobé k dlouhodobé, mozek přestane růst cca v 10 letech
V dnešní době tolik rozšířené videohry a animované seriály (Disney) jsou jednoznačným mínusem pro rozvoj dítěte. Obrázky jsou sice líbivé, často ale demoralizující, příliš agresivní, figurky jsou typizované a dítě nijak neobohacují, nerozvíjí. Navíc sledování pořadů snižuje četnost čtení (chybí tak automatismus čtení) a pravděpodobnost vzniku či projevu dyslexie, dysgrafie či jiných mozkových dysfunkcí je pak mnohonásobně vyšší.
