Kognitivní psychologie

Kognitivní psychologie je obor psychologie, který se zaměřuje na studium vnitřních procesů mysli, které se týkají poznávání. Tento obor se vyvinul jako reakce na behaviorismus, který se zaměřoval především na pozorovatelné chování. Kognitivní psychologie se snaží pochopit, jak lidé vnímají, učí se, pamatují si a přemýšlejí o světě.

Kognitivní psychologové

zkoumají, jak lidé zpracovávají informace, jak ukládají a načítají informace z paměti a jak používají jazyk k komunikaci.

Hlavní témata kognitivní psychologie

Kognitivní psychologie se zabývá zejména těmito tématy:

1. Vnímání a pozornost - zkoumá, jak interpretujeme a přijímáme informace z okolního světa a jak se soustřeďujeme na určité podněty.
2. Paměť - provádí analýzu procesu ukládání, uchovávání a obnovování informací a zážitků.
3. Myšlení a učení - zaměřuje se na zpracování informací, tvorbu konceptů, řešení problémů a procesy rozhodování.
4. Jazyk a komunikace - studuje strukturální aspekty jazyka, porozumění a produkci řeči a procesy komunikace.
5. Inteligence a kreativita - analyzuje faktory ovlivňující intelektuální schopnosti a kreativní myšlení.
6. Neurokognitivní procesy - odkazuje na výzkum struktur a funkcí mozku spojených s kognitivními procesy.

Vývoj kognitivní psychologie

Hlavní myšlenky kognitivní psychologie ze začínaly pomalu formulovat jako reakce a vývoj v oblastech gestalt psychologie, neobehaviorismu, doplněné o lingvistiku, kognitivní neurovědy a následně i počítačovou vědu.

Vývoj kognitivní psychologie můžeme shrnout do 3 fází:

1. Překonání omezení behaviorismu - behaviorismus dominoval v psychologii v první polovině 20. století, kdy se zaměřoval na pozorovatelné chování a zanedbával vnitřní mentální procesy. Jeho omezení vedla k potřebě hledat nové přístupy, které by se věnovaly mentálním procesům a kognitivním funkcím.
2. Nástup kognitivní revoluce - kognitivní revoluce, probíhající ve druhé polovině 20. století, představovala zásadní změnu v paradigmatu psychologie. Byl obnoven zájem o mentální procesy a vnitřní reprezentace informací.
3. Technologický pokrok a jeho dopad na výzkum - pokrok v technologiích, zejména v oblasti počítačů a neurovědných metod, měl výrazný vliv na kognitivní psychologii. Vznikaly počítačové modely simulující lidské kognitivní procesy a umožňující zkoumání myšlení, učení a paměti. Rozvoj neurovědných technologií, jako jsou MRI (magnetická rezonance) a PET (pozitronová emisní tomografie), umožnil studovat mozkovou aktivitu během provádění kognitivních úkolů, což vedlo k hlubšímu pochopení vztahu mezi mozkem a mentálními procesy.

Zakladatelé kognitivní psychologie

Edward Tolman (1886 - 1959)

Edward Tolman byl průkopníkem v oblasti kognitivní psychologie, kde zdůraznil význam vnitřních mentálních procesů a reprezentací pro chování a učení. Jeho práce a koncepty, jako jsou kognitivní mapa a latentní učení, byly důležité pro rozvoj moderní kognitivní psychologie.

Herbert Simon (1916 – 2001)

Herbert Simon, americký ekonom a politolog, se věnoval studiu rozhodovacích procesů a umělé inteligence. Jeho práce poskytla důležité poznatky o analýze rozhodovacích strategií, řešení problémů a myšlení.

Allen Newell (1927 – 1992)

Allen Newell byl americký počítačový vědec a kognitivní psycholog, spolupracovník Herberta Simona. Byl jedním z průkopníků umělé inteligence a přispěl k vývoji kognitivních architektur, jako je ACT-R (Adaptive Control of Thought - Rational).

Noam Chomsky (*1928)

Noam Chomsky, americký lingvista a filozof, přinesl významný přínos do oblasti jazykových studií a kognitivní psychologie. Jeho teorie generativní (univerzální) gramatiky a myšlenek o vrozené schopnosti lidského mozku porozumět a tvořit jazyk měly vliv na lingvistiku a kognitivní vědy.

Představitelé kognitivní psychologie

Jean Piaget (1896-1980)

Jean Piaget byl švýcarským psychologem, jehož přínos spočíval v rozvoji vývojové kognitivní psychologie. Zaměřoval se na studium rozvoje kognitivních schopností u dětí a mladých jedinců. Jeho teorie popisovala postupné stadia vývoje intelektuálních funkcí od dětství do dospělosti a zdůrazňovala aktivní účast jednotlivce na vlastním učení. Definoval tato stádia kognitivního vývoje: Senzomotorické stádium, Předoperační stádium, Stádium konkrétních operací, Stádium formálních operací (více na Piagetova teorie kognitivního vývoje) - viz také Piagetova teorie kognitivního vývoje

Ulric Neisser (1928 – 2012)

Ulric Neisser byl americkým psychologem a klíčovou postavou v rozvoji moderní kognitivní psychologie. Jeho práce zahrnovala důraz na studium mentálních procesů, jako je vnímání, učení, myšlení, paměť a jazyk. Proslul zejména publikací knihy "Kognitivní psychologie" v roce 1967, kde představil nový přístup k této disciplíně.

George A. Miller (1920-2012)

George A. Miller, americký psycholog, založil Centrum pro kognitivní výzkum na Harvardu (1960) a přispěl výzkumem krátkodobé paměti a jazykového zpracování. Představil a rozvinul několik klíčových konceptů a teorií, včetně tzv. TOTE (Test-Operate-Test-Exit) modelu.

TOTE je kognitivní model, zaměřeny na popis a analýzu lidských myšlenkových procesů při řešení úkolů. Jednotlivé kroky modelu jsou následující: Test (T): Zjišťuje aktuální stav a porovnává ho s cílem, aby zkontroloval, zda byl dosažen. Operate (O): Provádí akce potřebné k dosažení cíle; pokud není dosaženo, přechází zpět k Testu. Test (T): Kontroluje znovu, zda byl po provedení operací dosažen cíl. Exit (E): Ukončuje proces, když je cíl dosažen.