Vědomí, nevědomí, pozornost

Vědomí

Vědomí je obvyklý stav uvědomování si vnějších a vnitřních podnětů, to znamená událostí v okolí, tělesných vjemů, vzpomínek a myšlenek. Vědomí také zahrnuje působení na sebe samého a ovlivňování okolí (jednání, rozhodování...).

Sledování (monitoring) - je součástí vědomí - jde o zpracovávání informací z prostředí. Díky tomuto monitoringu jsme si vědomi toho, co se děje v našem okolí i v našem těle. Naše pozornost je selektivní. Nejvyšší prioritu mají události důležité pro přežití (hlad, bolest, kouř apod.), jak je zřejmé z Maslowovy hierarchie potřeb.

Ovládání (řízení) - je další funkcí našeho vědomí - jde o plánování, zahajování a řízení našich činů. Rozhodnutí musí být koordinována s událostmi kolem nás. Časté provádění aktivit vede k tzv. automatizaci činností (řízení auta, hra na klavír...).

Předvědomé vzpomínky - jsou vzpomínky dostupné našemu vědomí - jsou vyvolány, jsou-li potřeba (například znalost významu slov, plán ulic ve městě, poloha určitého státu, ale i naučené činnosti - zavazování tkaniček, plavání apod.).

Některé podněty nás ovlivňují podvědomě - ačkoliv jim zrovna nevěnujeme pozornost, vybavíme si je a uvědomíme. Příkladem může být odbíjení hodin - nevěnujeme mu pozornost, ale hned co odbijí, můžeme si často vybavit kolikrát to bylo (je-li to pro nás důležité a někam třeba spěcháme). Dalším příkladem je tzv. fenomén koktejlové party - cizí rozhovory neposloucháme, zpozorníme však, jakmile uslyšíme své jméno.

Nevědomí

Součást mysli je nevědomí obsahující vytěsněné emočně bolestivé vzpomínky a přání. Zde ovlivňují naše činy, ačkoliv si toho nejsme vědomi. Projevují se ve snech, iracionálním chováním, chybnými úkony, přeřeknutími ("je mi líto, že se ti daří lépe"...) apod.

Nevědomím za zabývá zejména psychoanalýza. Hlavním představitelem a zakladatelem tohoto směru byl Sigmund Freud. Jeho student a přítel Carl Gustav Jung pak přichází s pojmem "kolektivní nevědomí", které obsahuje všeobecné zkušenosti lidstva, je interkulturální povahy a obsahuje tzv. archetypy. To jsou jakési instinkty, dědičně dané tendence prožívat a jednat určitým způsobem. Na základě archetypů vznikají vlivné (ovlivňující děj) představy, které nám vstupují do snů, fantazií, pohádek apod.