Emotivita - emoce, afekty, nálady, citové vztahy
Emotivita
Pojem emotivita označuje citovou složku osobnosti, celkové citové naladění či pohnutí, základem výrazu jsou emoce (z latinského slova "motio", které znamená pohnutí). Poruchy emotivity se mohou projevovat citovým zhrubnutím, otupěním citů nebo naopak silnými afekty či nadměrnou lítostí.
Emoce
Emoce jsou psychické a sociální procesy subjektivního prožívání kladného či záporného zážitku. Jsou provázeny fyziologickými změnami (srdeční tep, dýchání) a motorickými projevy (gestikulace, mimika). Jejich charakteristickými rysy jsou:
- subjektivita - na stejnou situaci mohou lidé reagovat odlišně a s různou intenzitou
- spontánnost - spouštějí se samovolně a dají se špatně ovlivnit rozumem
- aktuálnost - přicházejí bezprostředně a okamžitě po události či vzpomínce na ni
- předmětnost - vztahují se ke konkrétní situaci, zážitku, vzpomínce
- polarita - zpravidla se dají rozdělit na libost - nelibost, zřídka bývají ambivalentní
- vliv na paměť - emotivní zážitek je snáze zapamatovatelný, velmi silná emoce však může schopnost zapamatování snížit (panický strach - vytěsnění zážitku)
Tím, že emoce vedou ke vštípení nějakého zážitku, připravují jedince k adekvátní reakci na konkrétní situaci (strach nás připravuje na případné nebezpečí), díky tomu dochází k jakési seberegulaci a hierarchizaci hodnot.
Emoce můžeme rozdělit dle intenzity a délky trvání:
- Afekt - velmi intenzivní a krátkodobá emoce, vyznačuje se rychlým vznikem, bouřlivým průběhem a nedostatkem racionální kontroly jednání
- Nálada - slabá intenzita a dlouhodobé trvání, ovlivňuje pozornost, paměť, motivaci, myšlení...
- Vášeň či dlouhodobý citový vztah - velmi intenzivní a dlouhodobá emoce, často ovlivňuje celého člověka a jeho jednání, váže se ke konkrétní bytosti (láska k určitému člověku, domácímu mazlíčkovi), věci (oblíbený plyšák), ideji (náboženství) či aktivitě (filatelie, fotbal,...).
Dále můžeme emoce dělit dle charakteru či kvality:
- Vyšší emoce (city) - souvisejí s etikou, morálkou, intelektem či estetikou, nejsou vrozené a jsou ovlivňovány společností: cit pro spravedlnost, pravdu, čest, stud, zvědavost, altruismus, empatie, smysl pro krásu
- Nižší emoce (city) - též označovány jako základní emoce - jsou spojovány s instinkty a pudy, většina autorů rozlišuje 8 základních emocí, ostatní jsou jejich odvozeninami: hněv, strach, radost, přijetí (důvěra), nechuť (znechucení), anticipace (očekávání), překvapení, smutek
Poruchy emotivity (citlivosti)
Poruchy citlivosti dělíme na:
- poruchy afektů - hlavní charakteristikou je nepřiměřená intenzita projevu
- Nezvládnutý či vystupňovaný afekt - projevuje se surovou reakcí, jedinec ví co dělá, ale neumí se ovládnout
- Patický afekt - projevuje se bouřlivou reakcí, která vyústí v poruchu vědomí (nastává při alkoholickém opojení, epilepsii, v demenci, ale i při vysoké míře vyčerpání)
- Afektivní útlum - nastává po velmi silném podnětu (panická hrůza), postižený je navenek velmi klidný, celou situaci začne prožívat až s časovým odstupem (v katastrofických situacích)
- Afektivní stupor - nastává po velmi silném podnětu (panická hrůza), projevuje se neschopností pohybu, řeči, mimiky..
- Fobie - jedná se o vtíravý nutkavý strach, vyskytuje se v mnoha podobách, např. agorafobie (strach z prostranství), arachnofobie (strach z pavouků), klaustrofobie (strach z uzavřených prostorů), xenofobie (strach ze všeho cizího)
- poruchy nálad - hlavní charakteristikou je nepřiměřená délka i intenzita projevu
- Depresivní nálada - u jedince se projevuje smutek, bezútěšnost, strach, dochází ke zpomalení vitálních a psychomotorických funkcí
- Apatická nálada - projevuje se lhostejností, pasivitou, nulovou iniciativou jedince
- Extatická nálada - jedinec je jednostranně zaměřen na nějakou aktivitu, která mu přináší blaho, "je jako u vytržení"
- Manická nálada - projevuje se veselostí, bujarostí až rozjařeností, zvýšenou bystrostí a postřehem
- Expanzivní nálada - projevuje se vysokou aktivitou, energií a sebevědomím, lehčí stupeň se označuje jako euforie
- poruchy vyšších citů - jedná se o nerozvinutí (vrozené), ztrátu (po úraze hlavy) či snížení (alkoholismus, demence) vyšších citů
- Sociální tupost - jedinec není schopen navázat citový kontakt či vztah
- Morální tupost - jedinec je egocentrický, bezcitný, bezohledný
- Anetická osobnost - projevuje se nedostatkem soucitu, vřelosti a pochopení
