Spánek

Spánek a snění

Mohlo by se zdát, že spánek je na hony vzdálen od obdělého stavu, avšak opak je pravdou. Ve spánku přemýšlíme (i když kvalitativně na jiné úrovni) či vytváříme vzpomínky. Spánek není ani stav naprostého klidu (někteří lidé i chodí), jsme vnímaví vůči okolí (matka se vzbudí jakmile zaslechne dětský pláč) a ve snu dokonce probíhá i plánování (někteří lidé se vzbouzí přesně načas). Na měření spontání mozkové aktivity se využívá EEG.

Fáze spánku

Spánek má 2 hlavní fáze - nonREM a REM (REM - Rapid Eye Movement - spánek s rychlými pohyby očí), přičemž fáze nonREM se dále dělí na čtyři stadia podle hloubky spánku.

Ve chvíli, kdy se uvolníme a zavřeme oči, nabývají mozkové vlny charakteristického průběhu s frekvencí 8-12 Hz/s (tzv. alfa vlny). V 1. stadiu se vlny stávají nepravidelnými a jejich amplituda se snižuje. Spánek ve 2. stadiu je charakteristický výskytem tzv. spánkových vřetének (krátké úseky rytmických vln - 12-16 Hz/s). 3. a 4. stadium je charakterizováno pomalými delta vlnami (1-2 Hz/s), jedince je obvykle těžké probudit, spánek je velmi hluboký. Tato 4 nonREM stádia vystřídá cca po hodině snění fáze REM, kdy frekvence srdce i metabolismus mozku dosahují téměř bdělého stavu. Spánková stádia se v průběhu noci střídají, za noc absolvujeme většinou 4-5 cyklů (každý trvá cca 90min).


Spánek je v 1.polovině snění hlubší, ke konci mělčí. Zatímco ve fázi nonREM (1. - 4. stádium spánku) jsou sny spíše logické, spojené s událostmi všedního dne, ve fázi REM bývají sny velmi živé, barevné a emočně nabité, avšak nelogického charakteru.

Čím se řídí spánek

Proč sníme? Teorie protikladného procesu spánku a bdění hovoří o dvou procesech, které fungují v mozku:

  1. Pud homeostatického spánku - funguje v noci, je to fyziologický proces, jehož účelem je zajistit dostatek spánku, aby byl bdělý stav přes den stálý.
  2. Proces bdění řízený časem - podléhá kontrole biologických hodin, které řídí rytmus bdění (cirkadiání rytmus). Biologické hodiny přitom podléhají vlivu působení světla, neboť denní světlo zastavuje sekreci melatoninu, hormonu navozujícího spánek.