Myšlení, myšlenkové operace, řešení problémů
Myšlení
Myšlení je jeden z kognitivních procesů. Jde v podstatě o operování s informacemi, představami, pojmy. Myšlení nám umožňuje nacházet souvztažnosti a řešit problémy.
Funkce myšlení - formování pojmů, rozpoznávání a nacházení vztahů, usuzování, rozhodování, řešení problémů a vytváření něčeho nového. Výsledkem myšlení jsou nové informace (nové vědění), nový poznatek, který může, ale také nemusí, být správný.
Druhy myšlení
Myšlení můžeme dělit dle různých parametrů na:
- Konkrétní vs. Názorné vs. Abstraktní - Konkrétní - provádíme přímo s praktickými objekty, myslíme tím, že to uděláme. Tato varianta je nepraktická a nesmírně zdlouhavá. Názorné - než začnu něco dělat, představím si, jakým postupem by to šlo udělat. Tato varianta je praktičtější a rychlejší. Abstraktní - nevybavuji si žádné objekty, přemýšlím abstraktně. Takto probíhá například řešení matematických rovnic, či takto vznikají konstrukce typu id - superego - ego...
- Analytické vs. Syntetické - Analytické - rozeberu celek, rozdělím na menší části a analyzuji.
Syntetické - slučuji poznatky a fakta do jednoho konceptu.
V praxi se často uplatňují oba druhy myšlení - nejprve proběhne analýza a následně syntéza. - Konvergentní vs. Divergentní - Konvergentní - hledáme jedno správné řešení. Divergentní - vyhledáváme
všechny možné alternativy řešení.
I v tomto případě se často uplatňují oba druhy - nejprve aplikujeme divergentní myšlení a následně konvergentní.
Usuzování
Usuzování je myšlenkový proces, kdy na základě informací docházíme k závěrům.
Způsoby usuzování:
- Dedukce - vyvození závěrů pro konkrétní případ z obecných pravidel - z obecného usuzuji na jednotlivé. Příklad: Sokrates je člověk - člověk je smrtelný - Sokrates je smrtelný. Dedukce nikdy nepřináší žádné nové informace.
- Indukce - jde opačnou cestou než dedukce - od jednotlivého k obecnému. Stanovujeme obecná pravidla na základě konkrétních případů. Petr má auto - Karel má auto - všichni muži mají auto... (to ovšem platí, dokud nezjistíme, že Standa auto nemá). Induktivní úsudky platí vždy pouze s určitou pravděpodobností, nikdy ne na 100%. Na induktivním usuzování stojí veškeré vědecké teorie.
Myšlenkové operace a řešení problémů
Myšlenkové operace jsou účelné mentální manipulace s psychickými obsahy, které směřují k řešení teoretických i praktických problémů.
Myšlenkové operace dělíme na:
- Logické operace - řídí se přesnými pravidly, které nesmíme porušit. Postupujeme podle algoritmu (stejně jako počítač). Řešení je pak přesné a pravdivé. Pro všední život je to ale nepraktický a velmi zdlouhavý způsob.
- Heuristické operace - zkrácené myšlenkové postupy, vedou k výsledku aniž by jedinec zvážil všechny varianty řešení a alternativní postupy. Výsledky pak posuzujeme podle hlediska vhodné / nevhodné. Tato varianta je oproti předchozí nesmírně rychlá a efektivní, zároveň je ale zatížena obrovskou chybovostí.
