Buňka - stavba, funkce, organely, dělení. Základní typy tkání.
Buňka - je základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů.
Je to nejmenší útvar schopný samostatné existence a reprodukce. Buňka
má vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus a je ohraničena membránou.
Rozlišujeme dva základní, různě vnitřně uspořádané a různě fylogeneticky pokročilé typy
buněk – prokaryotické (baktérie a sinice) a eukaryotické (prvoci, houby,
rostliny, živočichové). Živočišné buňky se vyznačují obrovskou tvarovou rozmanitostí, základní tvar volně
žijící buňky je kulovitý, dále však rozlišujeme např. tvar eliptický, hvězdicovitý, vřetenovitý,...
Stavba (eukaryotické) buňky
- plazmatická membrána - odděluje buňku od okolí, umožňuje transport látek
- cytoplazma - vnitřní prostředí buňky, v němž probíhají biochemické pochody
- jádro (nucleus, karyon) - obsahuje chromatin složený z DNA (vláknitý útvar skládající se z chromozomů) a bazických bílkovin, má genetickou a metabolickou funkce
- jadérko - uloženo uvnitř jádra, tvořeno RNA a bílkovinami, produkuje rRNA
- endoplazmatické retikulum - systém navzájem propojených kanálků, syntetické centrum buňky, přeprava látek v buňce
- Golgiho komplex - ploché nádržky, kde probíhá postsyntetická úprava bílkovin (obdoba endoplazmatického retikulu)
- lyzozómy - kulovité váčky, obsahují trávicí enzymy (vnitrobuněčné trávení), vznikají odškrcováním od ER a GK
- mitochondrie - v buňce několik set, díky nim probíhá oxidace živin (aerobní metabolismus) - tj. zdroj energie
- vakuola - ukládání roztoků
- cytoskelet - vlákna prostupující cytoplazmu, zodpovědná za změnu tvaru a pohyb buňky
- centriol - vyskytuje se poblíž jádra, napomáhá dělení
- desmozóm - typ buněčného spoje (místo, kde se spojují jednotlivé buňky)
- buněčná stěna - pouze v rostlinných buňkách (obal)
- plastidy - pouze v rostlinných buňkách (fotosyntéza)
Člověk má v tělních buňkách 46 chromozomů (2 sady po 23 párech - od otce a matky - haploidní buňky) a 23 chromozomů v pohlavních buňkách (gametách - 1 sada - haploidní).
Organely
Organela je mikroskopický útvar uvnitř buňky se specifickou funkcí (obdoba živočišného orgánu). Nejde však o orgán v pravém slova smyslu, ten je tvořen tkáněmi (u živočichů) nebo pletivy (u rostlin) složenými z jednotlivých buněk. Organelou jsou např. mitochondrie.
Základní typy tkání
Tkání nazýváme soubory buněk stejného tvaru a funkce, přičemž rozlišujeme čtyři základní typy:
- epitelová (krycí) tkáň - buňky jsou u sebe těsně spojeny, jsou uspořádány v jedné nebo více vrstvách, tvoří povrch těla a některých vnitřních orgánů
- pojivová tkáň - buňky jsou od sebe odděleny mezibuněčnou hmotou, spojují či izolují orgány, vyplňují tělesný prostor; rozlišujeme vazivo, chrupavku, kost (výplňová a oporná pojiva) a tělní tekutiny (trofické pojivo)
- svalová tkáň - tvořena svalovými buňkami (myocyty), které obsahují stažitelná vlákna; rozlišujeme svalovou tkáň hladkou (vnitřní orgány), příčně pruhovanou (kosterní svaly, ovládáme vůlí) a srdeční
- nervová tkáň - tvořena nervovými (neurony) a gliovými buňkami (výživná, ochranná a oporná funkce), neurony přijímají podněty ze svého okolí a předávají informace jiným buňkám